Vymáhání pohledávek

za parkování nebo od černých pasažérů

Zpracovávání údaje k černým pasažérům pomocí programu FS Software


Černí cestující, tedy takoví, kteří cestují vozidlem záměrně bez platného cestovního lístku, patří k veřejné dopravě od jejích samotných počátků a města (a dopravci) vždy hledala cesty, jak jejich počet co nejvíce eliminovat a jak pomocí pokut přimět do budoucna cestující, aby si jízdenku pořídili. Činnosti spojené s vymáháním pokut se však řídí zákonnými předpisy a evidence černých pasažérů představuje rozsáhlou administrativní činnost, která si vynucuje plné nasazení někdy i několika pracovníků. Zkušenosti s vymáháním pokut se liší v jednotlivých dopravních firmách a jsou do značné míry závislé i na sociální skladbě obyvatelstva či ochotě nadřízených orgánů jít tvrdě za získáním prostředků, které jim náleží. My se podíváme na speciální program, který nabízí dopravcům ušetření řady administrativních úkonů a zpřehlednění celého systému získávání prostředků z vydaných pokut.

Program soustředící se na problematiku černých pasažérů je řešen jako přehledný systém, který umožňuje sledovat vývoj pokuty od samotného počátku až po její uzavření, přičemž je k dispozici i kompatibilita s různými dalšími programy (například účetními). Samozřejmostí je, že program odpovídá parametrům zákona na ochranu osobních údajů, takže se v něm objevují jen nejdůležitější údaje k identifikaci cestujícího, tj. jméno a příjmení, datum narození a případně adresa poskytnutá ze strany černého pasažéra. Ve chvíli, kdy revizor zachytí černého pasažéra, je nezbytné, aby vypsal všechny údaje správně, což značně usnadňuje následnou práci při zanášení hlášenek do programu. Z tohoto důvodu některé firmy například motivují revizory v případě, že získají všechna potřebná data v odpovídající kvalitě. Restrikce naopak přicházejí ve chvíli, kdy se ukáže, že revizor si svou práci zjednodušil a hlášenku správně nevypsal (čímž se mnohdy stává pokuta prakticky nedobytná). Každé zachycení černého pasažéra se eviduje, takže je možné vidět jeho vývoj v dlouhodobém horizontu. K vymazání osobních údajů dochází až ve chvíli, kdy jsou pokuty uhrazeny. Dopravce má díky tomu možnost „seznámit se“ s notorickými černými cestujícími, kteří mají za cestování načerno vystaveno i několik pokut. Po anonymizování údajů, zůstává nadále v programu evidována jen platba coby ekonomický údaj.


Vraťme se ale zpět na počátek k zanesení hlášenky do programu. Jakmile je údaj o černém pasažérovi evidován, je možné začít realizovat jednotlivé fáze, které jsou nadefinované jednak zákonem, ale také zvyklostmi jednotlivých dopravců. Řešení je z tohoto důvodu řešeno jako uživatelsky nastavitelné. Fáze vymáhání pokut jsou přednastavené a program je automaticky hlídá. Jakmile uplyne stanovená doba, je ze strany programu pracovník upozorněn na to, že je nutné vykonat nějakou činnost, například rozeslat obsílku. Hodí se dodat, že fáze posílání upozornění na dlužné částky je pro dopravce finančně náročná, protože se nejedná o náklad, který by byl uznáván soudem, a tak posílání dopisů jde na vrub jednotlivých dopravních podniků. V praxi se přitom používají různé způsoby, ať již budeme hovořit o zaslání doporučeného dopisu nebo o posílání přes zasílatele (tj. anonymně, podobně jako například reklamní letáky). Dalším krokem po odeslání dopisu bývá upomínka před žalobou, kterou ovšem ne všichni provozovatelé realizují. Je-li však taková praxe u dopravce zavedena, upozorní opět program na nutnost takový dokument vytisknout a odeslat. Texty dopisů i obsílek lze předem nadefinovat a program sám zvládne převzít potřebná data pro jejich odeslání, takže není nutné vypisovat údaje do dopisů jednotlivě, ale de facto jen stačí odkliknout tlačítko tisku. Pokud ani upomínka před žalobou nevede k tomu, že se hříšník odhodlá pokutu zaplatit, musí o nároku na pohledávku rozhodovat soud. Také soudní žaloba je přitom přednastavena v programu a automaticky generována. Řešení od FS Software má navíc tu výhodu, že je možné umožnit do něj vstup dalším stranám, konkrétně advokátním kancelářím, které nezřídka vymáhání pohledávek od dopravců přejímají. V minulosti bývalo běžné, že se pohledávky prodávaly třetím stranám. Brzy se však ukázalo, že se nejedná o příliš výnosný podnik a zájem společností obchodujících s pohledávkami poměrně rychle opadl. Nadále je sice možné pohledávky prodat, nicméně částka získaná z tohoto prodeje je tak marginální, že je zpravidla pro dopravce nezajímavá, a ti se tak raději snaží získat více prostředků ať již přímým podáním žaloby nebo skrze advokátní kanceláře.